Ruské pirohy se u nás doma staly hitem, aniž bychom měli cokoli společného s ruskými předky nebo s rodinným ruským receptem. Protože se tak událo na základě návštěvy Varšavy, což je pořád do Ruska ještě trochu z ruky, zkrátím to a omezím se na konstatování, že jsme si je zamilovali na první ochutnání a že vy můžete prožívat úplně stejné emoce. Stačí vám k tomu pouhý recept.
Chvíli jsem sice přemýšlela o tom, proč vlastně jsou pirohy tak přitažlivé, ale velmi rychle jsem uzavřela konstatování tím, že za Á každé plněné pečivo je velmi jedlé, za Bé se dají jíst v jakémkoli stupni chladnutí a za Cé jsou nesmírně praktické.
Pirohy se mohou vydávat za večeři, svačinu do školy i lehký oběd do práce. Ani při jedné ze zmiňovaných příležitostí si člověk neušpiní prsty, nanejevýš hrozí, že si dočasně vyřadí z provozu čtečku otisků prstů, pokud bude z plechu vykrádat ještě horké kousky.
